Zžmv #5: Věc Maturita
Uíííííí JSEM ŽIVÁ!
ON UŽ ALE NE.. rip Kowalski The Penguin
Kanárek: „Prosim Tě, jestli nebudeš mít čas a budeš se učit,
tak mi raději říkej, že jdeš páchat sebevraždu. Už jsem alergická na nemám čas - učím se!“
A co třeba: „nemám čas - učím se a opravdu mě to baví!“
A co třeba: „nemám čas - učím se a opravdu mě to baví!“
tepna bezejmenná (truncus brachiocephalicus); Citlivka stydlivá; Stepokur kirgizský; Supermuž 47,XYY
Proč je moč žlutá? hemoglobin - magic - bilirubin
Kde jsou PAPILY? |
tohle se stane, když hledáte obrázek svalů v sloním chobotu. justinternet |
předmatematická putinpanika |
♪ Tisíc podob život mívá, kdo ho chce znát, ať se dívá. ♫ |
Nejlepší den v Praze co jsem kdy měla.
Líp se už prý mít nikdy nebudu - chceš se vsadit?
Objevování tajů Výstaviště
Schody se houpaly sem tam a zdálo se, že se propadnou hned
po došlápnutí, jejich podlost mě nepřekvapila. Dostali jsme se na velikánskou
plochou střechu za hlavní budovou. Bylo na ní ještě pár menších věžiček s RŮŽOVÝMI
schody! Hodilo se mi k nim hipstrFrisco z Letenské večerky. Nešlo odolat a
podlezla jsem červenobílou pásku a Strojař ji jako správný doubleparkourista
přeskočil.
Věžička je skvělá na romantické rande, můžete si tam nabít mobil,
najít zbytky trávy a různých nápojů, jistě již zkvašených, pro uvolnění
atmosféry.
Na cestě zpět nás čekalo nemilé překvapení, vrata byla
zamčená. Měla jsem sukni a rozhodně se mi to nechtělo skákat. Vyšli jsme zas
nahoru na střechu. Naproti nám šel typickej ruskej nabušenec aka Sergej Adamovič
Kovaljov, přes černý triko se mu rýsoval pekáč buchet. Výraz absolutně nic
neříkající univerzální emoce pudingface.
Hlavně si nesmím při
útěku o něco roztrhnout silonky s pandama.
„Zamčeno, co?“ pohled absolutního vítězství po prvním kole.
Já nechci mít roztrhaný silonky. – tvářím se hloupě a
ublíženě. A pak mi dojde, že mám na sobě maskáčovou fetka bundu, červený vlasy,
vansky, co mají na spodní straně jazyku napsáno May the force be with you a možná i silnýho kluka. Jsem úžasná a sebevědomá! Přehazuju na idontgiveafuckrebelface.
Naše pohledy se střetly a snaží se navzájem knokautovat.
Voják se najednou otočil. Šli jsme za ním v tichu vlastního pohřebního
průvodu. Na konci byla řada zátaras. Odšoupl jednu o kousek stranou. Vstup do
hrobky byl volný.
Byla to hrobka nás všech, byla to volná cesta.
Ale jakkoli se vrah hrozí mrtvého těla své oběti, musí je
řezat na kusy, musí ukrýt trup a musí užívat těch výhod, jichž dosáhl vraždou.
Lev Nikolajevič Tolstoj: Anna Karenina
Komentáře
Okomentovat