Ze života mléčných výrobků #8: Stop

Miluju Bulhary, Rumuny a všechny Balkánský lidi, kteří řídí po Čechách.

Protože bez nich bych často nestíhala.

Třeba dnešní imatrikulaci.

- mapování místního folklóru

Od úterý do čtvrtka jsem byla na výletě po Valašsku. 

Ve Studentu jsem seděla vedle paní učitelky v důchodu, co čte Reflex od prvního čísla tj. od roku 1990. Doporučila mi ke čtení Ivu Pekárkovou - taxikařila po NY a dělala spousty dalších cool věcí.

V Praze ladíme punk kytaru vidličkou.

Olomouc je krásný město potmě - teda i za světla - aby to nevyznělo zle. Jen jejich Václavské náměstí <3 je jako kouknout se na Svatého Víta bez davu turistů.  

Taky doporučuju čajovnu Assamica, kde jsou nádherný zlatý matrace. A čaj Obočí dlouhověkosti!

Jen tramvaje jsou tam podlý, jejich postraní zarážky - taková kovová hranice na kraji sedadla, kterou jsem nečekala a nabodla se na ní do kostrče. AU!

V Rožnově pod Radhoštěm se Filoslav strefil kachně kouskem BioBanánu rovnou do zobáku. 

 A cestou do kopce na Radhošť mi pustil Hapkovo
asi nejlepší písničku, co jsem do teď slyšela - Dívám se, dívám. 

A spali jsme v takovém tom hustém suchém lesíčku, kde občas rostou lišky. A byla tam tak úžasná tma, opravdová černá, že je vidět sotva strom 2m od vás. 

Takže po tom, co jsem ve čtvrtek vstala v temném lese v 5:45 a šla s batohem na vlak. A jela 5 hodin s naraženou kostrčí přes celou republiku. Pak se chvíli flákala v Plzni a koukala na žongléře na vysokej jednokolce s akváriem na hlavě - Busking fest. 

Pak se chvíli flákala doma v Čajovně a hrála na meditační mísu. 

A pak! 

Dozvěděla jsem se v 21:02, že je dneska od 10:30 v Betlémské kapli moje IMATRIKULACE!! 

První myšlenka. Shit, jak se mi to stalo? 

Druhá myšlenka. Jak to stihnu?

Třetí myšlenka. Kašlu na to, nesnáším vzdálenosti! Bolí mě kostrč. Nikam nejdu! Hloupý rituály! 

Čtvrtá myš....hó, pší 

7:01 

..lenka. Go big, or go home! IDOS! Jede mi to v 7:45 a pak 8:30 do Prahy.  Stihnu. Do batohu hážu gay porno vhs kazetu za 19kč, kosmetickou taštičku, iPod s celou diskografii Twenty One Pilots a další nudný věci. 

Jdu si umýt hlavu. Sestra mi hledá černý silonky. 

7:45 přibíhám na náměstí, autobus odjíždí. 

Jinej než 8:30 z Plzně je zbytečnej. 

S mokrou hlavou v maminky saku a cute šatech stopuju.

Přijde mi, že i kdybych měla billboard: Mám imarikulaci, prosím zastav! Tak by se všichni Češi tvářili jako, že 4 volný místa v autě jsou jen fata morgana. Že oni ani nejdou do Plzně a vlastně ani neexistujou. 

A proto tu je Bulhar, co sice neumí moc česky, ale nabídne mi i kafe s cigárem. A po jakš tak domluvě pochopí a napálí to na autobusák, tak abych stihla bus. Pracuje jako taxikář, je tu už 3 roky, kouří Davidovky, v neděli jede za rodinou a díky němu teď sleduju jak si to pedel vykračuje s žezlem. 

 

To je Ta podlaha! Ta podlaha v Betlénský kapli, kde se možná za pár let projdu jako Be Cute. 

Máca říkal, že jde o to si připomenout tradice a proto má na sobě ten hábit. V roce 1707 bylo v Praze založeno ingenýrské umění s financema na 12 studentů, ale měli výmluvy: na Karlovo mostě je moc sněhu, hodiny na Hradě jdou jinak než hodiny na Radnici.. Byla to vlastně celkem bída a né všichni to dostudovali. Ale univerzitní obec to doklepala až k dnešnímu dni, abych si i já mohla potichu zašeptat humus do Gaudeamus Igitur.

Co se tu projevilo: člověk? nebo samaritánský kurs? 

Julius Fučík: Reportáž psaná na oprátce