Dáš šluka? Čili život dítěte.

-
     Na kraji trávníku stála lavička, na které seděl starý pán, který strašně kašlal. V ruce držel igelitový pytlík plný černých kamínků. Vždycky se těžce nadechl, pak se rozkašlal a přidal do pytlíku další černý kamínek. 
Parta kluků na něj hleděla s úžasem. Něco takového jaktěživ neviděli. Ten pán se u toho kašlání navíc všelijak kroutil a jelikož byl hubený jako tyčka, vypadalo to, že ho kašel odstartuje jako raketu někam do povětří.
     „Co tomu pánovi je?“ ptala se Danda. 
     „Takhle kašle pořád?“ zajímalo Toníka. 
     „Pořád,“ řekl míč. „Ten pán totiž skoro celý svůj život kouřil cigarety a vykouřil jich víc než půl milionu.“
     „A co to má v tom pytlíku?“ ptal se Kája. 
    „To jsou kousky jeho plic,“ odpověděl míč a pokračoval: „pokaždé, když zakašle vyletí z něj kousek prokouřených plic. Plíce jsou normálně pevné, měkké a růžové, však také pomocí nich lidé dýchají. Jenomže tenhle pán je má od cigaretového kouře celé černé a úplně ztvrdlé. Vždycky, když zakašle, odlomí se kousek černých ztvrdlých plic a vyletí tomu pánovi z pusy, jako když vystřelíš starý kaštan z praku.“ 
Daniel Kühnl - Správná parta a kouzelný míč
vyšlo v r. 2007 v nakladatelství Fragment

Kdyby mě už od dětství maminka masírovala příběhy tohoto typu, rozhodně bych si s nadšením nekoupila svou první krabičku cigaret, samozřejmě růžovou, protože cokoliv je růžový vám přeci nemůže ublížit. Jasně, že jsem se zakuckala, nejsem žádnej posera, co by to válel na jazyku, stejně je to hnusný. Takže hezky vyděšený vdech stylu: Pozor máma de! A plíce volají o pomoc.

           
                   Moje druhá krabička.. Uchovávaná jen pro ten umělecký záměr. :D 
                A věřte nebo ne, od té doby jsem si žádnou (sama) nekoupila. 

A já místo toho byla vyděšená z masožravých světlušek... 
Ano potlesk. Na tuhle komentovanou prohlídku okolí Prášil nikdy nezapomenu. 
Věřte, že děti ve věku sedmi let jsou hodně tváré osobnosti. Podle mého sešitu na seminář z biologie je to inprinting. A strach jako jedna z nejsilnějších emocí v dětské dušičce vydrží hodně dlouho. Mluvím z vlastní zkušenosti. To zlověstné šustění křidel, mírumilovná světýlka a zuby, ze kterých odkapává moje čerstvá dětská krev. Brrr, ješte teď bych sama v noci po lesech v Prášilech nešla!

A tento článek (po vzoru Pana spisovatele Daniela) věnuji Blondýně k Valentýnu. A v duchu si myslím: „Parádička, ušetřila jsem za bonboniéru, můžu si koupit něco pro sebe, třeba bavlněné ponožky nebo nové auto nebo tak něco.“
„Nebo to bude Zmijozel, kde nastane tvá chvíle - ti ničeho se neštítí, by došli svého cíle.“
J. K. Rowling: Harry Potter a Kámen mudrců

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ze života mléčných výrobků #3: Žaba, krokodýl, zubatá žába.

-
Obrázek
Jsem si v knihovně našla tu nejroztomilejší záložku do Duny a mohla jsem si jí nechat.  A vrátila jsem se do dětských let a mám záplatu na koleni. Záplata story  Téměř romanticky sedíme na lavičce a pozorujeme nebe (né hvězdy, ty ve městě nejsou). Šel mě doprovodit na vlak. Je to od něj pozorné. Povídáme si. Už jsou vidět blížící se světla vlaku. Vlak zastavil. Jo, i když jsem mírně opilá vím, že je čas na to se zvednout. Zvedla jsem se a došla na konec lavičky. Čtvtrý panák se dožaduje slova: „Dej mu pusu na dobrou noc!“ Rovnovážné ústrojí ohlašuje mírnou nestabilitu. Mozek křičí: „Jsi se asi zbláznila!? Co si asi pomyslí?“ zakřičel pozdě, sehnula jsem se k jeho obličeji a  . Udělám první krok podél lavičky. Znenadání se mi k nohám připletl její roh.   Rovnovážné ústrojí „Já to říkalo.“ Můj étericky vítězný odchod skončil na kamíncích štěrku.  Zvedla jsem se, doběla téměř odjíždějící vlak.  Zadýchaně jsem se svalila na rudou sedačku s nápisem % je kretén!!!
Další informace

Ze života mléčných výrobků #1: Dělat věci pořádně?

-
Obrázek
           Mám GPS v mobilu. Kamery jsou na každém rohu (stejně tak jako drbny). Kdyby Mark uměl česky, nebo by alespoň Google překladač začal chápat strukturu češtiny, tak by se jistě dobře pobavil nad výplody mé fantazie a emocemi, co vkládám do chatů pojmenovaných, teď už oficiálně, přezdívkami.  (Historie přezdívek od Myši: Víte, že jste mohli nastavit přezdívku na chatu i před tím, než přišla vezre Messengeru 52.0? A to přes klienta - Thunderbird.. A přezdívky byly jen pro vás, tajně a bez povšimnutí toho s kým si píšete. Mazané! A s tim je od 16. 12. 2016 konec. R.I.P Fun is Over )  A tak dál...             Sociální sítě. -> Ztráta soukromí. -> Debata na celý večer.                                                    (Od Sračky ke Sračce) Takhle taky všichni ví, co se mi honí hlavou. Co nového mi Myš pověděl. A co bych chtěla vytroubit do světa. A mám nad tím kontrolu (zatím). A dušička je spokojená.  „Člověk by vůbec neměl bejt posera. Když má někomu vrazit jednu pod zuby a
Další informace

Měla jsem dědu. A babičku?

-
Obrázek
„Děti, zemřela babička!“ zvolal polozdrceným a polovděčným hlasem Otec. Z ekonomického hlediska v naprosto nevhodnou dobu.  Všichny tři děti nastoupeny v řadě.  Syn zapomněl na položenou bombu, jakmile odložil sluchátka. Existuje video How To Gutt a Rabbit?  Dcera 1 přemýšlí nad Dunou, Spalovačem mrtvol a Cizincem. Fremeni vysávali vodu z mrtvých.  Dcera 2 vymýšlí nové hashtagy, co popíšou událost jejím followers. #czechfamilylife #instadead  „Mrazák je ale plnej švestek!“  Matka myslí na nejhorší: „Musíme pozvat rodinu, bude pohřebnačka.“  3.202 mě kousnul do krku, když jsem mu byla ukázat, jak se obléká hipsterholka. Zpět do 10. 1. 2016 - Bowie my Space Hero, odpočívej v pokoji  Nesmím se bát. Strach zabíjí myšlení. Strach je malá smrt přinášející naprosté vyhlazení. Budu svému strachu čelit. Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne. A až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel. Tam, kam odešel, nic nezůstane. Zůstanu jen já.
Další informace