Paví nemoc #1: deutsche london


 

Nemohla jsem odolat. 
Jedna, dvě, skříň už jde. Skříň už si jde pro Tebe! 


Prostě jsem si to tak vykračovala po městě, svítilo sluníčko, koupila jsem si Lipánek k obědu a řekla jsem si: „Jé, dneska jsem fakt cool, ta kytara (hledej) tomu dodává ten správmej uměleckej dojem. Hele zrdcadlo!“ 

Ani o detaily nepřijdete.  


Witch Will! - thanks to Meluzínka
A plátěnka jak má být: stará a reklamní! 




Jestliže neexistuje nic jako dlouho, nic jako až do smrti, nic jako od teďka na věky, ale existuje jenom teď, pak musím velebit ono teď a jsem šťasten, že to mám. Ernest Hemingway: Komu zvoní hrana

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ze života mléčných výrobků #3: Žaba, krokodýl, zubatá žába.

Ze života mléčných výrobků #1: Dělat věci pořádně?

Měla jsem dědu. A babičku?